Tak nejen hlasita hudba byla pricinou me nespavosti. Pokoj mi recepcni sice vymenila, ale situace nebyla o nic lepsi. Na vine ale nebyla hlasita hudba, ale jet leg - pasmova nemoc. V Thajsku je totiz +6 hodin, takze, kdyz si doma obcas dam ve dve hodiny odpoledni siestu, tady je osm hodin. V osm jsem pravidelne usnula unavou z celodenniho cestovani, ale v deset jsem uz zase byla vzhuru. Prave ve chvili, kdyz zacalo umorne karaoke. Az do tri do rana jsem pak nemohla spat. A v televizi davali porad ty same filmy v anglictine.
Dnesni noc jsem stravila v autobuse a momentalne cekam v Chiang Mai v guesthausu Parami na uvolneni pokoje. Uz jsem pekne utahana, ale spanek si necham az na vecer a doufam, ze se muj denni rytmus upravi.
P.S.: rada pro vsechny, kteri si kupuji jizdenku na autobus z Bangkoku do Chiang Mai: nekupujte listek v agenturach na Khaosan Rd. Hlavne ne za 350 bht. Po ceste vam prosacuji zavazadlo a vezmou si penize. Par lidem se to v tom dnesnim buse stalo. Ja jsem nastesti mela vsechny penize a doklady u sebe, ale batoh mi pekne prozkoumali. Jedna poucka z Thajska: never levnym nabidkam a vzdy mej nejcenejsi veci u sebe!
Mimochodem, tady je uz nedele 16. ledna
OdpovědětVymazat