Celodenni vylet po zatoce Phang Nga

Vcera jsem o pul devate vyrazila na vylet clunem po zatoce Phang Nga. Za 800 bahtu jsem mela zajisteny program na cely den. Dodavka me a dalsi lidi vyzvedla u hotelu a zavezla k molu, odkud vyplouvaly cluny s dlouhou pridi na tyto organizovane vylety. Nejdrive jsme se projeli mangrovnikovym lesem, nas lodivod nam ukazal jeskyni Tham Lod, coz byl takovy prujezd pod skalou. Nasledovala plavba na otevreny zaliv plny skalnich ostruvku vyrustajicich z more. V nabidce mistni CK Mr. Kean Tour byl i celodenni program s canoingem, ale jednak to bylo drazsi (a ja uz musim setrit) a jednak jsem chtela fotit a na kanoi by to bylo trochu riskantni. Tak jsem alespon sledovala jine skupiny, jak se na kanoich projizdeji pod utesy.
Videli jsme jeskyni Thalu (dalsi prujezd pod skalou) a zamirili k ostrovu Hong. U dalsiho ostrova jsme zakotvili na miniplazi a s baterkami na hlave jsme se vydali prozkoumavat jeskyni Tham Kaew na jejimz konci jsme skvirami ve skale mohli videt ostrovni lagunu. Skoda, ze se tam dal nedalo dostat.
Nasledovalo pristani na ostrove Koh Panak, kde jsme dostali obed (objednala jsem si ryzi s kuretem) a meli jsme moznost se koupat a relaxovat. No, mala plaz byla dost neupravena, vubec jsme nemela chut lezt do vody. Byli jsme tam snad hodinu. Kdyby jsme misto toho byli hodinu u ostrova Jamese Bonda (Khao Ping Kan), bylo by mi to vic k uzitku. Misto toho jsme dostali dvacet minut, behem  kterych jsem stihla udelat par fotek sebe sama. Je to jedno z nejpropagovanejsich mist v oblasti a bylo tam pekne narvano. Kazdy se na plazi fotil a zavazel. Nastesti o kousek dal na slunecnem miste nikdo nebyl, takze jsem si udelala nejake fotky tam. Kdybych mela vic casu, sla bych se podivat ke skalni prurve, co byla za rohem a ja ji videla jen z more.
nasledovala cesta do muslimske rybarske vesnicky nalepene na skale Koh Panyee. Tam jsem se prosla ulici lemovanou stanky se suvenyry, koupila si tri predrazene pohledy z oblasti (ve meste jsem zadny nevidela), jeden za neuveritelnych 20 bahtu.
nasledovala cesta zpet k molu, behem niz nam nas pruvodce ukazal jakousi pomalovanou skalu, nic  svetoborneho a pak jeste Khao Marju, coz byla zarostla skala, jejiz vyznam mi neni moc znam.
Celkove to byl pekny vylet po zatoce, ale vseobecne mi u vsech zajezdu chybi vice informaci o mistni faune a flore, nebo nejake zajimavosti. V tomhle ohledu (i co se tyka kartografickeho zpracovani velmi zajimave oblasti) maji mistni co dohanet. Kdyby tak videli ty nase vymakane ceske mapy.
Misto toho pobiham po meste s dvema tuzkou nakreslenymi "mapami", ktere absolutne neodpovidaji zkutecnosti a kdybych byla bez nich, byla bych na tom stejne.

Kdyz jsem se vratila, zasla jsem si na tri km vzdaleny okraj mesta (Phang Nga je totiz oztahle podel ctyrproude silnice a nez dojdete z jedoho konce na druhy, potrebujete hodinu), kde jsem noc predtim objevila nekolikadenni slavnost u prilezitosti prichodu noveho cinskeho roku. Tak prece jen jsme se dockala. Byla to takova thajska podoba nasi poute s kolotoci, kulturnim vystoupenim, strelnicemi a stanky s jidlem. Vcera jsem jiz neodolala a jelikoz se muj zaludek zda se uklidnil, koupila jsem si grilovanou "makrelu" a ananas. Byla tam nabidka ruznych sladkosti, grilovaneho masa a dokonce i smazenych cervu a kobylek. Na to jsem ale odvahu nemela, prece jen jsem nechtela stravit noc na zachode, i kdyz je to pry vydatne na bilkoviny...Co me ale nejvice nadchlo, bylo guarapo, stava z cukrove trtiny, kterou tam  lisovali. Mnamka, kterou jsem si zamilovala predloni na Kube. Tady se to asi nejmenuje guarapo, ale chutna to stejne. Dala jsem si ho hned tu prvni noc. Potrebovala jsem doplnit cukr a tohle je vylozene cukrova bomba. Jen led jsem tentokrat radeji ozelila.